24.05.2012
9
1730 (26)
0
Zrcadlo nade mnou v něm ty a já
Létám, vznáším se, nahoru dolů
Obraz nevnímám, zavřené oči
Kaleidoskop, ruka, sklíčka se točí
Stačí tak málo, jen to že jsme spolu

Liánou těla obklopena
Slabá, omdlívám, padám
Jedem z hada zasažena
Já umírající žena

Už nikdy neotevřu oči
Jen pro ten pocit chci žít
Letět tunelem, k cíli dospět
To zářivé světlo v nás vidět
Pro ten okamžik zemřít
 27.05.2012 08:47
hezké
 25.05.2012 08:08
ŽblaBuňka: Yasmin: taron: DDD: black.heart: Já děkuji za čtení a za reakce
 25.05.2012 08:06
Homér: Vidíš to za tím správně
 25.05.2012 01:24
Sem se bál, že je to o smrti, a ono je to asi o O! (la petite mort). Hm, zrdcadla na stropě. Nevím jestli si ty řádky vykládám správně, co za tím vidím sem radši ani nebudu psát.
 24.05.2012 18:09
ty... zijici zena ;) libi...
 24.05.2012 14:37
Žít,
to ano.
Zemřít?
Ne!
I když vím, že žádného to nemine.
 24.05.2012 13:45
 DDD
Tak to je opravdu nádhera... :-)
 24.05.2012 13:03
 Yasmin
jo, opravdu pěkný obraty:-) a druhá sloka mě asi oslovila nejvíc:-).
 24.05.2012 11:00
No..tak to je paráda...krásná báseň , opravdu ..tolik krásných obratů ...hm..musela bych ji celou okopírovat :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.