|
Samota není osamění, samotu má občas každý rád. Osamění, to je jiná káva... tak o tom to asi je.
 26.04.2012 3 1066(5) 0 |
Samota a osamění
Samota - ta dcera klidu
kolébá tě v náručí,
zavři oči a rozjímej,
nebo klidně spi.
Osamění je dítě smutku
obdaří tě bolestí,
uteč ani nezhasínej,
běž kamkoli za štěstím.
Samota - ta dcera klidu
kolébá tě v náručí,
zavři oči a rozjímej,
nebo klidně spi.
Osamění je dítě smutku
obdaří tě bolestí,
uteč ani nezhasínej,
běž kamkoli za štěstím.
26.04.2012 - 12:58I teď se kolikrát cítím osamělá a to vůbec nejsem...no na stáří..to bude teda rockec ...no, netěším se...samotu mám ráda, osamění ne :))
26.04.2012 - 12:10Líbí se mi:-)
tématicky se moc hezká...,
ale protože je rýmovaná...trochu mi tam drhne rytmus...,
Nedokázala jsme to neříct...,nedej....píšeš hezké verše:-)
tématicky se moc hezká...,
ale protože je rýmovaná...trochu mi tam drhne rytmus...,
Nedokázala jsme to neříct...,nedej....píšeš hezké verše:-)
26.04.2012 - 10:04Líbí se mi to. Tuhle jsem někde slyšela, že celý život se připravujeme na stáří. Nerada na něj myslim. Ale je fakt že to osamnělé musí být příšerné. Taky mam občas ráda samotu, ale hurá, nejsem osamnělá. Dík za hezkou básničku s myšlenkou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Samota a osamění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzkaz
Předchozí dílo autora : Doteky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
