Své díla jsem nikdy neuměla popsat a asi ani nikdy umět popsat nebudu. Prostě příběh.
přidáno 11.04.2012
hodnoceno 5
čteno 1410(16)
posláno 0
Našla jsem kraj,
kde les oplýval jídlem
a řeka zpívala mu ukolébavku.
Obydlela jeskyni v horách,
se stále vanoucím větrem.
Žila šťastně do chvíle,
než přišli dvounozí.

Les vykáceli a řeku zabili.
Na louce vesnici postavili.
Pozoruji vše z domova
znavena žízní a hladem.

Světlo loučí.
Přišli mě snad zahubit také?


Křídla mi utrhli
a na krk dali řetěz.
Vedou mě dolů, jako nějákého mazlíčka.

Vysloveno s opovržením a hněvem.
Snad mě tam čeká jen smrt.


Všichni se radují, smějí se
zbavené pýchy, hrdosti.
Vemte si prosím mé šupiny na zbroj,
trny na šípy, kosti na zbraně,
jen už mě nenechte takhle trpět.

Osud však určil jinak.

Uvázali mne ke kůlu
a chlubili se tím.
Já však neuronila jedinou slzu,
protože mé dračí oči mi to nedovolí.
přidáno 12.04.2012 - 19:11
Díky. *Neuvěřitelně šťastná*
přidáno 11.04.2012 - 21:47
Opravdu mě zaujalo tvé dílko
přidáno 11.04.2012 - 21:19
Jedním slovem : Krása :))
přidáno 11.04.2012 - 21:17
název je dobrej,je to pěkný a zvláštní.
přidáno 11.04.2012 - 20:07
hmm... Co říct? Líbí se mi - zpočátku jsem tipovala vlčici, ale drak je přece taky krásný... Lidé přišli a roztrhali pohádku, co nebyla psána podle pravidel. Jo, a plus za název - nevím proč, ale zaujal mě...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bezkřídlá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Both sides II.
Předchozí dílo autora : City

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming