Ten pocit, kdy se všechno hezký ztratí.
Láska, smích, něžnosti, polibky, pohlazení…
/Nic z toho už v nás není./
Jako bych tě neznala,
/Dřív jsem tě na sto kilometrů poznala…/
Bolí mě tvoje ironie.
Nejde to bez tý hnusný přetvářky?
Vždyť ty si mě viděl, když mi bylo nejhůř…
Viděl si mě šťastnou…
Vždyť ty…. Vždyť já…
Proč proboha nemám věty…
Proč mám na všechno tisíc slov a k tobě prostě ne…
Znám tě? Znala jsem tě?
Bolí to,jo vážně to pořád bolí.
Já…
Prostě…
Utíkám…
Láska, smích, něžnosti, polibky, pohlazení…
/Nic z toho už v nás není./
Jako bych tě neznala,
/Dřív jsem tě na sto kilometrů poznala…/
Bolí mě tvoje ironie.
Nejde to bez tý hnusný přetvářky?
Vždyť ty si mě viděl, když mi bylo nejhůř…
Viděl si mě šťastnou…
Vždyť ty…. Vždyť já…
Proč proboha nemám věty…
Proč mám na všechno tisíc slov a k tobě prostě ne…
Znám tě? Znala jsem tě?
Bolí to,jo vážně to pořád bolí.
Já…
Prostě…
Utíkám…