10.04.2012
3
1259 (7)
0
Ten pocit, kdy se všechno hezký ztratí.

Láska, smích, něžnosti, polibky, pohlazení…
/Nic z toho už v nás není./
Jako bych tě neznala,

/Dřív jsem tě na sto kilometrů poznala…/

Bolí mě tvoje ironie.
Nejde to bez tý hnusný přetvářky?

Vždyť ty si mě viděl, když mi bylo nejhůř…

Viděl si mě šťastnou…

Vždyť ty…. Vždyť já…

Proč proboha nemám věty…
Proč mám na všechno tisíc slov a k tobě prostě ne…
Znám tě? Znala jsem tě?
Bolí to,jo vážně to pořád bolí.


Já…
Prostě…

Utíkám…
 13.04.2012 09:31
taron: Už jsem utekla :)
 11.04.2012 22:25
 uživatel smazán
je skoda ze vse neni jak se zda...vid :)
 11.04.2012 07:10
Zamilovala jsi se s růžovými brýlemi a doteď nechceš vidět jeho chyby...uteč...uteč, dokud je čas :)))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.