|
Nezáleží moc na tom proč jsem to napsal, prostě se to tak stalo.
|
Je to takovej ten okamžik,
kdy si uvědomíte,
že stěny se kolem vás
pomalu
stahujou
do neprostupnýho prostoru.
V nicotě svýho vlastního já,
hledám vzpomínky,
co je odtlačej,
tváře,
co mi pomůžou,
a pocity,
co odkryjou dveře jinejm.
Co zbylo ze vzpomínek?
Slova.
Co zbylo z tváří?
Jenom němý fotky.
Co zbylo z pocitů?!
Tisíc slz a nekonečný
prázdno.
kdy si uvědomíte,
že stěny se kolem vás
pomalu
stahujou
do neprostupnýho prostoru.
V nicotě svýho vlastního já,
hledám vzpomínky,
co je odtlačej,
tváře,
co mi pomůžou,
a pocity,
co odkryjou dveře jinejm.
Co zbylo ze vzpomínek?
Slova.
Co zbylo z tváří?
Jenom němý fotky.
Co zbylo z pocitů?!
Tisíc slz a nekonečný
prázdno.
Jo, takovej pocit zná snad každej. Taky souhlasím s D_P. Pěkný, povedený. ;-)
jutu
Sdělné, působivé.
D_P
ten smutek je z toho uplně cítit fakt povedené=
noone
Moc hezké...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čtyři stěny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Něco je špatně 1.
Předchozí dílo autora : Pražské léto
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Helee řekla o Kleriska.KX :Ještě teď mám Tvou vůni ve vlasech... Znamenáš mnoho a nepřestaneš.

