|
|
Medová, říkal si
a já strach neměla.
Přesladká, říkáš si,
kam ses poděla?
Jsem zajatcem svých snů.
Šílím tu a řvu.
Rozmetána do prostoru
vzrušením a rozkoší.
Mám strach, svět se mi zatočí.
Mám strach, miluj mě osude.
Mám strach, zítra tu nebude.
a já strach neměla.
Přesladká, říkáš si,
kam ses poděla?
Jsem zajatcem svých snů.
Šílím tu a řvu.
Rozmetána do prostoru
vzrušením a rozkoší.
Mám strach, svět se mi zatočí.
Mám strach, miluj mě osude.
Mám strach, zítra tu nebude.
buburadley: Jé děkuji za reakci, ještě že aspoň na psancích jsou chlapi kteří umí číst mezi řádky.
máš strach, za to se neplatí
máš strach, že brzy tě zatratí
za bolest za vinu
lísteček leknínu
podej mu na dlani
máš strach, že brzy tě zatratí
za bolest za vinu
lísteček leknínu
podej mu na dlani
mám strach, že se otočí,
že odejde z myšlenek,
mám strach, že si mě ochočí,
jako každou ze svých milenek ....
že odejde z myšlenek,
mám strach, že si mě ochočí,
jako každou ze svých milenek ....
D_P
hm basen je takova - inu medova ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Medová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Radost
Předchozí dílo autora : Vráska
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
anin [15], Los Pablos [14], Básník.zločin.proti.lidskosti [13], korálek [12], eliscatko [8]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

