 07.02.2012 9 1365(24) 0 |
Být tak bláznem co se směje světu,
Bláznem,co nepochopí větu,
Bláznem, co má v hlavě pohodu,
Bláznem, co věří na náhodu,
Bláznem, co může dělat cokoli,
Bláznem, co žal ho nebolí,
Bláznem, co umí být raketou,
Bláznem, co střílí bagetou...
Být tak bláznem, žít si stále svou,
Jen blázni smutek nenesou.
Bláznem,co nepochopí větu,
Bláznem, co má v hlavě pohodu,
Bláznem, co věří na náhodu,
Bláznem, co může dělat cokoli,
Bláznem, co žal ho nebolí,
Bláznem, co umí být raketou,
Bláznem, co střílí bagetou...
Být tak bláznem, žít si stále svou,
Jen blázni smutek nenesou.
07.02.2012 - 15:51jak to tak čtu, tak se utvrzuji v tom, že jsem minimálně poloviční blázen :D - Pěkné ;)
07.02.2012 - 13:49D_P
Být tak vězněm v imaginárním svete - ne Děkuji :) jinak dobre ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Být tak bláznem... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proč...
Předchozí dílo autora : Nic není tak...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nuada [18], Darius [18], vladimír nosek [16], annaav [10], Vít Bedník [1], d_svobodova [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
