|
Vlastenecká básnička o vzpouře proti vládě a politikům.
 18.01.2012 3 1098(8) 0 |
V tom hlavním městě,
Po hlavní cestě,
Line se cestou rozbouřený dav.
Vyrazili do ulic,
Všichni jdou bojujíc,
Za svobodu a listinu lidských práv.
Nad sídlem vlády,
Černé mraky,
Jednou ta chvíle,musela nastat,
Ty běžíš se mnou,
Já sem tam taky,
všichni těd na vládu,křičíme nasrat!
S lopatou,s řetězem,
S odvahou,bez pěnez,
Však my jim dáme,to co jim patří,
Vzali nám všechno,
S hudbou a bez not,
Držíme spolu,jak správní bratři.
Za dob cukru a biče,
Ste zvonili klíčem,
Chtěli sme svobodu,jenom dýchat a žít,
Těd už nejsou to klíče,
Těd vidle a tyče,
Na ty co ovládla,pýcha a hřích.
Měli ste v lásce,
Rudého vládce,
Všichni sledujem,jak parlament hoří,
Nikdo však nevěděl,
co bylo v sázce,
těd nevíme zase,zdali ho sbořit.
V ramenech objetí,
V slzách a dojetí,
Citíme svobodu,slyšíme smích,
S pomocí vidlí a palic,
Vyhnali zlo z židlí a lavic,
Konečně na duší,cítíme mír.
V tom hlavním městě,
Pohlavní cestě,
Jdou držíc se v ramenou přátele vlasti,
Stůj co stůj,
Kde domov můj,
Tak tady náš domove,budeme štastni.
Po hlavní cestě,
Line se cestou rozbouřený dav.
Vyrazili do ulic,
Všichni jdou bojujíc,
Za svobodu a listinu lidských práv.
Nad sídlem vlády,
Černé mraky,
Jednou ta chvíle,musela nastat,
Ty běžíš se mnou,
Já sem tam taky,
všichni těd na vládu,křičíme nasrat!
S lopatou,s řetězem,
S odvahou,bez pěnez,
Však my jim dáme,to co jim patří,
Vzali nám všechno,
S hudbou a bez not,
Držíme spolu,jak správní bratři.
Za dob cukru a biče,
Ste zvonili klíčem,
Chtěli sme svobodu,jenom dýchat a žít,
Těd už nejsou to klíče,
Těd vidle a tyče,
Na ty co ovládla,pýcha a hřích.
Měli ste v lásce,
Rudého vládce,
Všichni sledujem,jak parlament hoří,
Nikdo však nevěděl,
co bylo v sázce,
těd nevíme zase,zdali ho sbořit.
V ramenech objetí,
V slzách a dojetí,
Citíme svobodu,slyšíme smích,
S pomocí vidlí a palic,
Vyhnali zlo z židlí a lavic,
Konečně na duší,cítíme mír.
V tom hlavním městě,
Pohlavní cestě,
Jdou držíc se v ramenou přátele vlasti,
Stůj co stůj,
Kde domov můj,
Tak tady náš domove,budeme štastni.
18.01.2012 - 09:08Mě zlákalo téma, více takových, kéž bychom do těch ulic vyšli! Pár chybiček se vloudilo, není můj styl kritika, jen jediné :pohlavní asi ne po hlavní. Jinak piš, těšíme se na další.
18.01.2012 - 07:56D_P
Hmmm pan punktuje selské rebelie - mám pocit, že si na tebou popisovány stav pockame - mat to dost silný patos...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V tom hlavním městě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na smrtelné posteli
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
