Návrat

Titulní - 2009
 Jan Václav Znojemský
 07.01.2012
 básně/experiment
4
Tmavomodrá prostěradla vlají na poplach

že bám v hlavě chybí serotonin

a vše vidíme až přespříliž tmavě

a ta samotná prostěradla

i ty lavičky na kterých sedáváme

i ty cesty po kterách chodíváme

a i ty rozkvetlé louky a stráně

které nám případají černobíle a rezavé

a přes veškerou svou krásu

nám přípomínaji

již tolikrát ztracené naděje



To bývaly časy

ale všchno se mění

a i my jsme se změnili.





Všechny ty časy

Všechny ty minuty a vteřiny

Pro extázi té dané chvíle

radosti

Však platné jen zlomek okamžiku

Je čas napsravit poklesky mysli

porvat se s vlastní minulostí

a s klopýtáním přes vlastní překažky

z vlastních cest

a vratit se na spravnou pešinu životem

bez spěchu, bez shonu

však hned.

Ze sbírky: Návrat
 26.01.2012 14:15
 Jan Václav Znojemský
Mám za to, že přesně to už jsem udělal :-)
 08.01.2012 07:39
 LUKiO
v prvním odstavci 3 chyby, dál jsem to jen prolít, a je jich tam jak máku...opravit by to chtělo jako sůl, otevřít word a podívat se na slova co ti to označí, nic těžkého :)
 07.01.2012 22:54
 taron
Jedinci vždy připraveni dostat po nosánku - musím to uvést na správnou míru - třeba jako já , jenže milovat stejně nepřestanu, všechny a všechno.....
 07.01.2012 22:52
 taron
Co k tomu dodat? Je to experiment, ale i ty můžeš ještě dostat po nosánku. Sice už jsme vychladli... , ále...jsou tady někteří jedinci vždy připraveni....Nicméně mám ráda , i když to tak u mě mnohdy nevypadá , mám ráda lidi. Jsi-li člověk jsi tedy mojí láskou. :-))))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.