|
Je to vlastně taková balada... Bůh se snaží spasit své ovečky, dříve než zcela propadnou zlu...
 22.12.2007 3 1142(15) 0 |
Den Třináctý...
1.
Paprsky sluneční padají na zemský ráj,
věčnou krásou a štěstím tkvící se kraj…
A stáda oveček božích se vesele pase
neslyšíce starosti v božím hlase…
2.
Třpytivá rosa pokrývá zelené širé lány
netušíce, že dnes naposledy, zlo má plány…
Andělé unavení na nebi potají pláčí
a jejich naděje pryč od nich kráčí…
3.
Třináct bylo poslů z horoucího pekla,
jediná nevinná duše před nimi neutekla…
Byli mistry ve svém černém řemeslu,
své nové a netušící učence naučili zlu…
4.
Andělé je před nimi varovali, leč marně,
nedali si říci a začali se chovat nemravně…
A temní učitelé kráčeli po povrchu zemském
a obzory ovečkám rozšiřovali v oboru darebáckém…
5.
Korupce, vraždění, lhaní a kradení,
šíří se světem jako smrtelný mor…
Marné je boha a andělů počínání,
choroba má neoblomnost hor…
6.
Slunce se vyhouplo vysoko nad obzor ,
marně se snažíc nad stády držeti dozor…
Jen vítr si vane bezstarostně dál,
jako by byl všemocný a neohrozitelný král
7.
K večeru mraky se na obloze stahují
a pevnost pro vystrašené slunce budují…
A slzy andělů v plném proudu padají,
vše je již ztraceno, už se tím netají…
8.
Ovečky zmáchané k nebi tázavě hledí
a zcela zmateně se jedna druhé ptají,
pročpak dnes prší, je snad někomu smutno?
Takhle jim kazit radost, cožpak je nutno…
9.
Poslední krůpěje s oblohou tmavnoucí
a večerním sluncem zářícím se vytrácí…
S východem měsíce a hvězd klid nastane
až do půlnoci, kdy Ďábel z Pekla povstane…
10.
Skončil den dvanáctý a Bůh zem nespasil,
tak přišel k němu Ďábel a o trůn ho poprosil…
Však Bůh se nevzdává, anděly k sobě zavolá,
jenže ti padli, když démoni jim vzali křídla bílá…
11.
Tak zůstal Bůh sám proti zlu čirému
a marně se bránil proti Ďáblu ničemnému
až padnul mrtev a s ním i poslední naděje…
Ovečky se na Zemi zděsili toho, co se děje…
12.
Plamenem vzplála celá krajina zemská
a provinilé ovečky vyděsila, Ďábel si tleská…
I lítost nad hříchy se projevila před smrtí,
však příliš pozdě, démoni i popel rozdrtí…
13.
Všechny ovečky zemřeli, příběh to smutný,
jejich krev celičkou zem smáčí…
tak skončil ten den třináctý
a všechny duše teď Ďáblu patří…
1.
Paprsky sluneční padají na zemský ráj,
věčnou krásou a štěstím tkvící se kraj…
A stáda oveček božích se vesele pase
neslyšíce starosti v božím hlase…
2.
Třpytivá rosa pokrývá zelené širé lány
netušíce, že dnes naposledy, zlo má plány…
Andělé unavení na nebi potají pláčí
a jejich naděje pryč od nich kráčí…
3.
Třináct bylo poslů z horoucího pekla,
jediná nevinná duše před nimi neutekla…
Byli mistry ve svém černém řemeslu,
své nové a netušící učence naučili zlu…
4.
Andělé je před nimi varovali, leč marně,
nedali si říci a začali se chovat nemravně…
A temní učitelé kráčeli po povrchu zemském
a obzory ovečkám rozšiřovali v oboru darebáckém…
5.
Korupce, vraždění, lhaní a kradení,
šíří se světem jako smrtelný mor…
Marné je boha a andělů počínání,
choroba má neoblomnost hor…
6.
Slunce se vyhouplo vysoko nad obzor ,
marně se snažíc nad stády držeti dozor…
Jen vítr si vane bezstarostně dál,
jako by byl všemocný a neohrozitelný král
7.
K večeru mraky se na obloze stahují
a pevnost pro vystrašené slunce budují…
A slzy andělů v plném proudu padají,
vše je již ztraceno, už se tím netají…
8.
Ovečky zmáchané k nebi tázavě hledí
a zcela zmateně se jedna druhé ptají,
pročpak dnes prší, je snad někomu smutno?
Takhle jim kazit radost, cožpak je nutno…
9.
Poslední krůpěje s oblohou tmavnoucí
a večerním sluncem zářícím se vytrácí…
S východem měsíce a hvězd klid nastane
až do půlnoci, kdy Ďábel z Pekla povstane…
10.
Skončil den dvanáctý a Bůh zem nespasil,
tak přišel k němu Ďábel a o trůn ho poprosil…
Však Bůh se nevzdává, anděly k sobě zavolá,
jenže ti padli, když démoni jim vzali křídla bílá…
11.
Tak zůstal Bůh sám proti zlu čirému
a marně se bránil proti Ďáblu ničemnému
až padnul mrtev a s ním i poslední naděje…
Ovečky se na Zemi zděsili toho, co se děje…
12.
Plamenem vzplála celá krajina zemská
a provinilé ovečky vyděsila, Ďábel si tleská…
I lítost nad hříchy se projevila před smrtí,
však příliš pozdě, démoni i popel rozdrtí…
13.
Všechny ovečky zemřeli, příběh to smutný,
jejich krev celičkou zem smáčí…
tak skončil ten den třináctý
a všechny duše teď Ďáblu patří…
01.03.2015 - 12:29
Den Třináctý... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : * The Revenge Of An Fallen Angel *
Předchozí dílo autora : Miluji a věřím...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
Zdendulinka [15], Pjpajkis [15], Rigor Mortis [13], MACHAJDA [13], mannaz [11], Loreley [11], misháá [10], Daisy Moore [9], gajda [6], Putri [3], VykladacKaret [1], J.Rose [1]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
