|
Ten pocit zažil asi každý. Každá změna, která boří jistoty a bere někoho blízkého bolí a zároveň je zrozením něčeho nového.
|
Samota
Jak ledový střep,
prolétlas mou duší,
pak zmizela ve slunci,
co v těle zrezivělý hřeb.
Stesk se smutkem se pojí.
Ledové ostří, neznatelná rána.
Bolest je cestou a čas rány hojí?
Skučím do tmy, vyhlížeje světlo rána.
Nechte těch řečí - na to teď kurva seru,
Křik v mé hlavě, nejistota, strach rve mi uši,
vyhřezlé myšlenky, od samého ďábla teď úpis beru.
Křičím do tmy, život pod gilotinou, hlavu svou vidím v koši.
Jak ledový střep,
prolétlas mou duší,
pak zmizela ve slunci,
co v těle zrezivělý hřeb.
Stesk se smutkem se pojí.
Ledové ostří, neznatelná rána.
Bolest je cestou a čas rány hojí?
Skučím do tmy, vyhlížeje světlo rána.
Nechte těch řečí - na to teď kurva seru,
Křik v mé hlavě, nejistota, strach rve mi uši,
vyhřezlé myšlenky, od samého ďábla teď úpis beru.
Křičím do tmy, život pod gilotinou, hlavu svou vidím v koši.
05.01.2012 12:16
Tak, je to silné, vulgarismy mi v takové básni nevadí. Je to vyjádření zoufalého stavu a u mě to působí ještě víc přesvědčivě. A ještě ta forma. Na mě dnes zapůsobila nejvíc ze všech.
05.01.2012 09:13
No, já na ty sprostá slova moc nejsem, dokonce ani u chlapů, něco jiného je, když to slůvko vyletí z pusy..ono taky vyletí někdy na papír, ale určitě si to po sobě čteš, takže je možné se opravit...jinak báseň pěkná, asi má co říci každému..u mě dobrý :)
05.01.2012 09:07
D_P
no dejme tomu.... u mě ne tak dobrý.... ale slšné se dá jistě říci
05.01.2012 06:32
ARA
jo! Dobrý!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.