|
trochu starší... ...asi tak 13 let. Ale teď se mi nějak hodí do nálady. Název jsem za ty roky nevymyslel a už snad ani nechci...
|
Na oltáři noci černá kočka,
stín neznámého boha z hvězd
svou lásku oplakává.
Jako prameny rodí se smutek
odnikud...
A je mi jako tenkrát,
kdy slunce pohřbívali do polí
a se smrtí dělili se o talíř...
V půli února
pod splavem spí léto
osamělé
jak dobré slovo...
Jako prameny rodí se smutek
a k jaru daleko
...a k člověku ještě dál...
stín neznámého boha z hvězd
svou lásku oplakává.
Jako prameny rodí se smutek
odnikud...
A je mi jako tenkrát,
kdy slunce pohřbívali do polí
a se smrtí dělili se o talíř...
V půli února
pod splavem spí léto
osamělé
jak dobré slovo...
Jako prameny rodí se smutek
a k jaru daleko
...a k člověku ještě dál...
06.01.2012 02:50
Yasmin
taky mi připomíná Skácela (a já mám Skácelovy básně snad ze všech nejradši)! tímto tedy velmi chválím..! :o))
30.11.2011 13:41
taron: no - tak asi trochu kecám :-) když tak nad sebou uvažuju - to, co píšeš, bude vlastně nejspíš pravda, dík :-)
...to ty masky...
...to ty masky...
30.11.2011 12:04
Jak může někdo o sobě napsat, že není etérická bytost a že miluje ibišky a nakonec splodit takovou báseň, jsi lhář,ulhanej,a nebavím se s tebou, protože ty jseš eterická bytost a miluješ vše kolem sebe, lháři, už ti nevěřím ani slovo...báseň je úchvatná
30.11.2011 10:39
Tak ta je opravdu krásná... A mrazí mě z ní, což ale vůbec není na škodu :) Díky za zážitek :)
30.11.2011 00:33
na mně dost pesimistická,a navíc s tim rytmem mam taky problém,ale kdyby nebylo tebe tak bych ho tam nehledala.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.