Je to nadsazené, ale bohužel pravdivé.Musíme si to neradi přiznat, ale hrdinsky se s tím vyrovnat.Neumí to však každý.
přidáno 11.09.2011
hodnoceno 3
čteno 1931(17)
posláno 0
Stáří je potvora plíživá , dostaví se, vloudí se do nás a vytrvale o sobě dává vědět. Co to vlastně je za fenomen? Tady je můj aktivní názor.
Stáří odstrkujete , nechcete ho brát na vědomí, mysl máte na ....náct, ale naše tělo začíná se stářím spolupracovat. Chátrá!!!
Tu a tam povislá kůže, vráska, která nás děsí, ale to vizuální není to nejhorší. Stáří se nám dostane pod kůži, do kostí, kloubů, vnitřností a tam si hledá pohodlný úkryt a není to jenom naše fantazie.
Poznáme to podle toho, že nás začne všechno bolet, klouby vržou, tlak stoupá, srdce vynechává.
Je zajímavé, jak se které tělo dokáže bránit. Některé tělo to vzdá, došourá se do parku a krmí ptáčky. Je smířené a tiše čeká na konec. Jiné tělo je ješitnější, hlavně tělo ženské.
Brání se, nutí svoji majitelku chodit na kosmetiku, vyhlazovat vrásky, opečovávat se a v poslední řadě do sebe nechá řezat skalpelem, aby omládlo.
Chyba, stáří se nechce nechat ošálit. Je jeho čas a tak co mu do toho kecáte. Z pomsty začne omlazenému tělu připomínat, že tady opravdu je tím, že mu znemožnuje mladistvý pohyb. Zavrtá mu v kloubech. Přijde endoprotéza a tělo si zase myslí , že má vyhráno. Houby!!!! Začnou padat zuby, vlasy šedivějí, řídnou, nehty se lámou a tělo má stále větší honičku.
Snaží se stáří zapudit. Začíná znovu sportovat, běhat za holkama, nasadí si nové zuby, vlasy obarví a maká.
Pokud tělo vlastní nějaké peníze, tak i tu mladou holku dostane. Ženské tělo si hledá také mladé milence, ale to více vydrží. Mužské tělo dříve ztrácí dech, vyčerpá se tělesně i finančně a mladá dívka odchází za jiným bohatým starším tělem. Tyto pijavice starých těl ještě netuší, že i ony mají stáří v patách.
Stáří je mrcha. Někdy nechá tělo vydechnout, ono si poskočí a už by chtělo psát recept. Pokud vlastníme zrcadlo a trochu vidíme ztrácíme sice slovo, ale zarazíme se včas. Tohle tělo k nám patří? Kde jsme ztratily to, co jsme měli před léty? Tohle přece nechceme,nelíbí se nám, vždyt náš mozek chce stále dělat to, co dřív.
Třeba svléknout se do plavek a nechat se obdivovat na pláži. Tělo však sklízí soucitné pohledy těch, kteří ještě netuší a nebo se tušit bojí. Přijde soud. Ani se na naše tělo nechtějí dívat , protože tato smutná podívaná i jim něco naznačuje.
Odvlečeme tedy tělo do chládku, protože už mu slunce nedělá dobře a přemýšlíme, jak si tento nepříjemný pocit nahradit. Jak s tímto tělem napadeným stářím žít? Co tomuto tělu ještě zbývá?
Pokud mu zůstal nenapadený mozek, snažíme se ho využít. Učíme se ještě řeči i když není proč, vzděláváme se i když to za chvíli zapomeneme, luštíme křižovky v domnění že pamět vydrží déle. Čteme, protože cizí životy jsou daleko zajímavější ,než ten náš a ještě k tomu jsou většinou vymyšlené tím, kdo ještě myslí.
Stáří potvora tělo ponouká , aby se alespon dobře najedlo, když už z toho života tolik nemá. Ví, že tělo tučné rychleji chátrá, špatně dýchá, je naštvané a stáří se přestává bránit. A co takhle alkohol, svádí stáří. Ví, že alkoholem se tělo ničí ještě víc. Jatýrka odcházejí a stáří se raduje. Já ti dám hrát si na mladíka, nebo mladici, jednou jsem tady a tak se s tím smiř!!!
Začneme tedy stáří provokovat, chceme zdravě žít a tak si tedy neustále něco odpíráme. To nesmím , po tomhle mě zlobí žlučník a další vnitřnosti. Pak ale člověka napadne, co vlastě ještě smí? Co nám zchátralé tělo dovolí?? Nic!!! Dělejme co chceme, ono se totž stejně nezastaví.
Házíme mu klacky pod nohy a ono nám to vrací herdou do zad a ostatních částí těla. Je totiž vtíravé a nevyléčitelné.
Koupíme si psa, chodíme s tělem a se psem na procházky kolem hřbitova a říkáme si kdy?????Až se tělu a stáří uráčí.
A pak se stane nějaký zázrak a my se s tělem smíříme . Začínáme být unešení tím, jak nám ještě slouží a přestaneme se se stářím hádat. Akceptujeme ho a přijmeme za vlastní. Začneme žít v mezích možností a zjištujeme, že venku stále svítí slunce, kvetou pampelišky , děti a vnoučata zdárně rostou, pes nás má rád a život je přece jenom docela krásný.
Stáří se usměje a je na nás pyšné!!!!
.
přidáno 24.07.2012 - 21:28
Krása, tleskám! Pročpak tady nepíšete dál? Byla bych Váš pravidelný čtenář..
přidáno 15.09.2011 - 17:41
Pěkné...mládí má na to ještě čas...
přidáno 12.09.2011 - 10:18
Jsem tady asi nejstarší a tak můj fejeton je pro mládí nepřijatelný.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak přežít stáří : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla
»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
wonderful [13], NikolletkaDeer [11], petsyk [7], Honiik [8], Rächer [8], Rainbow [6], Camila [5], PetraJelinkova [5], Vysoký dloouhán [4]
» řekli o sobě
Umouněnka řekla o DDD :
Bylo mi ctí mít Tebe i tvého kamaráda v mém lit. pořadu, hudba stále doznívá. :) Posunuli jste večer o několik levelů výš! Budu se těšit na další setkání s Vámi i Vaši muzikou, která bezpochyby přijdou!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku