 16.08.2011 3 2882(26) 0 |
Se zatajeným dechem blouzním,
na lekníny květy kouzlím,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
V krabici co skrývá kraba,
hadice, co hraje hada,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
Propadám se na dno sil,
přesto v nebi byl můj cíl,
a ten plamen svíce ryzí,
už mizí, mizí, mizí..
na lekníny květy kouzlím,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
V krabici co skrývá kraba,
hadice, co hraje hada,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
Propadám se na dno sil,
přesto v nebi byl můj cíl,
a ten plamen svíce ryzí,
už mizí, mizí, mizí..
20.07.2013 - 16:26Mě se líbí, jak je napsaná. Její poselství je hluboko, ale přece tak, aby na ně každý mohl dosáhnout. Zdá se, že jak rytmus, tak rýmy zvládáš, ale přece mi chvilkami přijde, že se zbytečně držíš u země. Jinak je docela rozverná, pěkná :))
16.08.2011 - 19:43dle mého... to není vůbec zlý, ale určitě by to mohlo být lepší... zkus se k tomu třeba za čas vrátit...
16.08.2011 - 19:06Něčím je zajímavá... Docela držíš rytmus, to se mi líbí, ale jinak... Neurazí, nenadchne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzdychám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Dělnický blues
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
