|
|
Se zatajeným dechem blouzním,
na lekníny květy kouzlím,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
V krabici co skrývá kraba,
hadice, co hraje hada,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
Propadám se na dno sil,
přesto v nebi byl můj cíl,
a ten plamen svíce ryzí,
už mizí, mizí, mizí..
na lekníny květy kouzlím,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
V krabici co skrývá kraba,
hadice, co hraje hada,
a plamínku svíce říkám,
že vzdychám, vzdychám, vzdychám...
Propadám se na dno sil,
přesto v nebi byl můj cíl,
a ten plamen svíce ryzí,
už mizí, mizí, mizí..
Mě se líbí, jak je napsaná. Její poselství je hluboko, ale přece tak, aby na ně každý mohl dosáhnout. Zdá se, že jak rytmus, tak rýmy zvládáš, ale přece mi chvilkami přijde, že se zbytečně držíš u země. Jinak je docela rozverná, pěkná :))
dle mého... to není vůbec zlý, ale určitě by to mohlo být lepší... zkus se k tomu třeba za čas vrátit...
Něčím je zajímavá... Docela držíš rytmus, to se mi líbí, ale jinak... Neurazí, nenadchne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzdychám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Dělnický blues
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))

