přidáno 14.06.2011
hodnoceno 2
čteno 1136(13)
posláno 0
Při hře světla a stínu sedneme si spolu k vínu
A půjdem pravdu hledat a nečekat a nebát
Se toho, co potom bude, zda spadnou květy vášní rudé
Pak bude pozdě něco psát, už zbyde nám jen milovat

Milovat jen bez podmínky a nekoukat se na hodinky
Čas je náš a my jsme čas, je to pouhá touha v nás
Co přeloží nás beze slov v jeden celý ryzí kov
Ten ovládne nám mysl, ztratíme všeho smysl

ikonka sbírka Ze sbírky: Střípky
přidáno 04.05.2014 - 11:47
Líbí se mi, že tuto báseň lze číst jako radostnou i jako smutnou. Je to takový zvláštní pohled na lásku, líbí se mi.
přidáno 15.06.2011 - 15:58
Dokonalej rým!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beze smyslu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Dobrou noc
Předchozí dílo autora : Básník

» narozeniny
AutumnCollection [17], Letadlo [9], Z jiného světa [9], Namor [9], nic moc [7], Majky [6], Baru [1]
» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :
Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming