|
Zadrž dech, Bejby...
 21.05.2011 1 1771(10) 0 |
Jen já, láhev a ubrousek z mého oblíbeného podniku, kde jsme nikdy nebyli spolu.
Jen jezdci v bouři.
Podívej se na ty mraky...
Ve mně utopit se nelze.
Zahojí nás ranní slunce? Kdo ví?
Zdálo se mi o tom našem MY...
Konečně existujeme.
Společně jsme.
Jen jezdci v bouři.
Podívej se na ty mraky...
Ve mně utopit se nelze.
Zahojí nás ranní slunce? Kdo ví?
Zdálo se mi o tom našem MY...
Konečně existujeme.
Společně jsme.
21.05.2011 - 20:01má to něco, co je svý, co mě zaujalo. jen bych tam nedávala tu větu Společně jsme. Konečně existujeme bohatě stačí. ale to je asi věc názoru a já mám taky v básních moc zbytečnejch slov a věcí....ale jo, dobrý, líbí se mi to =)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moc věcí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Okamžik
Předchozí dílo autora : Baudelaire
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Berethir [18], NoWiš [14], l0v3 [12], Tutti Frutti [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
