|
Zadrž dech, Bejby...
 21.05.2011 1 882(10) 0 |
Jen já, láhev a ubrousek z mého oblíbeného podniku, kde jsme nikdy nebyli spolu.
Jen jezdci v bouři.
Podívej se na ty mraky...
Ve mně utopit se nelze.
Zahojí nás ranní slunce? Kdo ví?
Zdálo se mi o tom našem MY...
Konečně existujeme.
Společně jsme.
Jen jezdci v bouři.
Podívej se na ty mraky...
Ve mně utopit se nelze.
Zahojí nás ranní slunce? Kdo ví?
Zdálo se mi o tom našem MY...
Konečně existujeme.
Společně jsme.
21.05.2011 - 20:01má to něco, co je svý, co mě zaujalo. jen bych tam nedávala tu větu Společně jsme. Konečně existujeme bohatě stačí. ale to je asi věc názoru a já mám taky v básních moc zbytečnejch slov a věcí....ale jo, dobrý, líbí se mi to =)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moc věcí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Okamžik
Předchozí dílo autora : Baudelaire
