 22.03.2011 1 1426(5) 0 |
Jsem nad popelem žhář, větrem rozfoukán
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
25.02.2017 - 13:08Umírám pro někoho vždycky sám, to je velmi pěkné, něco jako dávám víc než bych čekal od ostatních :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na konci jsme sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sbohem...
Předchozí dílo autora : Nad propastí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Coeur de Lion [15], ŽblaBuňka [14], Imprese [12], Chawwá [6]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
