 22.03.2011 1 946(5) 0 |
Jsem nad popelem žhář, větrem rozfoukán
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
25.02.2017 - 13:08Umírám pro někoho vždycky sám, to je velmi pěkné, něco jako dávám víc než bych čekal od ostatních :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na konci jsme sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sbohem...
Předchozí dílo autora : Nad propastí
