 22.03.2011 1 1412(5) 0 |
Jsem nad popelem žhář, větrem rozfoukán
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
Schoulený do sebe jako v lůně
Rukama zakrývám svět
Každý se otočí k druhému zády, když utíká
Umírám pro někoho, vždycky sám.
25.02.2017 - 13:08Umírám pro někoho vždycky sám, to je velmi pěkné, něco jako dávám víc než bych čekal od ostatních :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na konci jsme sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sbohem...
Předchozí dílo autora : Nad propastí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
metaverz [18], AShooter [13], Adélka Farky [13], Tomca [13], kekebreke [11], SebastianM [6], Marten [5]» řekli o sobě
Severka řekla o Lizzzie :Malá zářivá slunečnice, která píše duhovou poezii...která ráda tancuje v dešti...a po kapsách schovává lízátka a bublifuk...;) ;) ;)
