|
Přišla tak nějak sama...
|
Říkám: Běž pryč!,
ale v duchu doufám, že přeci jen zůstaneš.
Říkám: Nech mě být!,
ale zároveň chci, aby ses dál zajímal.
Říkám: Nesahej na mě!,
přitom si přeju, abys mě nikdy hladit nepřestal.
Občas si možná nerozumím nebo odporuji sama sobě...
... ale kdybych ti rovnou řekla: Miluji tě!, už by to nebylo takový ...
ale v duchu doufám, že přeci jen zůstaneš.
Říkám: Nech mě být!,
ale zároveň chci, aby ses dál zajímal.
Říkám: Nesahej na mě!,
přitom si přeju, abys mě nikdy hladit nepřestal.
Občas si možná nerozumím nebo odporuji sama sobě...
... ale kdybych ti rovnou řekla: Miluji tě!, už by to nebylo takový ...
No, já si to říkám taky. A myslím, že nebudu sama, kdo se k tomu přizná...
Pěkně si to popsala. Líbí se...
Pěkně si to popsala. Líbí se...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
-?- : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Snaž se!
Předchozí dílo autora : > sama
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Le Jerrr [18]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá

