25.02.2011
2
1847 (10)
0
Jednoho dne to vše skončí,
uvidím, jak se můj život loučí
s přírodou, sluncem a rodinou,
loučí se s poslední hodinou.

60 minut je tak málo,
chci zamyslet se, za co by stálo
promarnit poslední čas.

Najednou je toho strašně moc,
proč dříve jsem to nevěděla?
Za chvíli začne černá noc
a já jsem ještě neletěla,
neskákala s padákem z útesu,
nebyla ani na plesu,
já nezažila mořskou pláž
a tys nehladil mou tvář.

Tolik je toho, co chtěla bych zažít,
na slunci v Maroku tělo své pražit,
na sněhu v Alpách zkusit si lyžovat,
v posteli v mém bytě s tebou se milovat....
 25.02.2011 10:48
Mockrát děkuji za kritiku, je to básnička psaná v dětství a ráda se do budoucna poučím:-)))
 25.02.2011 09:51
Veršování AABB se hodí spíše pro naivnější básně s lehčím tématem, pro dětské říkanky, písničky a podobně.
Námět, který tu máme, známe už z mnoha starších děl, kde byl zpracován víceméně stejně, v této básničce bohužel není nic nového. Jde o jednu z těch slabších… snad příště.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.