|
jak jsem své ,,chůvě" počůrala nohu.
 23.02.2011 0 1548(12) 0 |
Stalo se to 2.února. Moje ,,chůva" která se údajně jmenuje Veronika, jako obvykle seděla na něčem co trochu připomínalo židli a zběsile ťukala do malých čtverečků připevněných na jakési destičce, dělala to často, občas se zmateně podívala na hodiny a pokračovala v mačkání prapodivných čtverečků. Před ní stálo něco divného, šlo z toho světlo a každou chvíli tam naskakovaly barevné kravinky. Já jsem si myslela že se snad unudím k smrti, chtěla jsem si hrát, ale jak si mám hrát sama a se zlomenou packou, která mě bolí při každém pohybu? Vyskočila jsem Veronice na klín a sledovala jak mačká ty prapodivné čtverečky. DOST! přestalo mě to bavit,pomyslela jsem si a jak jsem byla rozčílená, počůrala jsem Veronice nohu, Veronika se na mě rozčíleně podívala a já dostala strach a napjatě čekala co se bude dít, stalo se něco co jsem nečekala, něco v co jsem ani nedoufala, Veronika zase trošku pomačkala ty prapodivné čtverečky a potom se začala strašně smát, osprchovala se a převlíkla, nakrmila mě a já se pomalu vydala směrem k postýlce.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
VITANA [4]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
