|
prožitý den
|
Polévám sníh červeným a ty chytáš mě za pas.
Chvilka ticha, kdy vyprávíme si životy pohledem.
UTÍKÁM TI.
Nevěříš, cos viděl a já jen kývla.
Červená sukeň se točí.
Maluji Ti rty a ty mě učíš pískat,
dospělí jsme,
včera byli .......
NEBUDEME spolu nikdy, potřebujíc se jako vzduch.
Věříš, směju se, chápeš, brečím.
Chvilka ticha, kdy vyprávíme si životy pohledem.
UTÍKÁM TI.
Nevěříš, cos viděl a já jen kývla.
Červená sukeň se točí.
Maluji Ti rty a ty mě učíš pískat,
dospělí jsme,
včera byli .......
NEBUDEME spolu nikdy, potřebujíc se jako vzduch.
Věříš, směju se, chápeš, brečím.
04.02.2011 14:49
ten zacatek uplne vidim, jak te drzi za pas..a tak..moc hezky
veris - smeju se
chapes - brecim
rozumim tomu tak,ze je pro tebe vzdycky verit vic..a na to muzu kyvnout..
veris - smeju se
chapes - brecim
rozumim tomu tak,ze je pro tebe vzdycky verit vic..a na to muzu kyvnout..
04.02.2011 13:54
dost dobrý...tvoje poezie mě nepřestane bavit...je tak typická a přitom pokaždý jiná...má atmosféru, náladu, nápad, vzbuzuje pocity =) fakt dobrý
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.