|
Zase jendou moje srdce našlo verše...
|
Jen pár chvil, kdy melancholie odchází,
kdy paprsky Slunce hladí mou tvář...
Jen pár chvil a zas smutkem se nakazí
moje duše, nesouc ji na oltář...
kdy paprsky Slunce hladí mou tvář...
Jen pár chvil a zas smutkem se nakazí
moje duše, nesouc ji na oltář...
Díky Ti...
Kdyby si to přečetlo to moje Slunce... Třeba by se toho tolik změnilo. Ale ono je asi hluché a slepé... A vzdaluje se mi neskutečnou rychlostí.
Kdyby si to přečetlo to moje Slunce... Třeba by se toho tolik změnilo. Ale ono je asi hluché a slepé... A vzdaluje se mi neskutečnou rychlostí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slunce mé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Odešel jsi...
Předchozí dílo autora : Tklivá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Emis [18], Madeline M. [16], Coroner [16], Filth [14], Whetley [13], xardasxx [10], Idara [10], Z(a)tracená Duše [4]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

