přidáno 09.08.2010
hodnoceno 2
čteno 630(7)
posláno 0
Nad obzorem s ránem,jasné slunce vychází,
se slzami v očích,sedím na hrázi.
Na zrcadlící hladině,slzy mé kola vytváří,
bezmocnost,bolest tvoří,v mé ustarané tváři.

Před třiceti lety,ti máma život dala,
před půl rokem,ti ho voda vzala.
Byla to nehoda,na vodu jsi vyrazila,
na jezu prudkém,se loďka tvá převrhnula.

Nedokázal jsem pomoci,já daleko byl,
když se mi to doneslo,já nevěřil.
Byla to pravda však,sklopil jsem zrak,
bez tebe děvče,v klidu nedokáži usínat.

Stále ta voda,mi tě lásko připomíná,
vždy jsi byla taková úpřimná,taková milá.
Rád stále mám,nikdo mě tě nevrátí,
proč zrovna mě,postihlo tak velké neštěstí?

ikonka sbírka Ze sbírky: MEMENTO MORI

přidáno 22.11.2017 - 17:19
Nevím, ale takový je život Tual
přidáno 19.08.2010 - 14:17
promiň, nejde to .... jsou tam "dětská" spojení, napsala jsem, že nemám ráda rým pro hloupost hledaného slova. Jinak bolavej jseš asi dost, takže to psaní i chápu. Nezní to příliš tvrdě ? ,)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NIKDO MĚ TĚ NEVRÁTÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : JASNÉ,ŽE NEVRÁTÍŠ SE
Předchozí dílo autora : Až jednou...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku