Odumření mysli

Mám v hlavě zahrady
tisíckrát prošlapané
květy a nová tráva
už v nich nerostou

Chybí mi ta vůně
Měkké půdy a rosy
A už ani vrány v zimě
na plot nesedají

Mířím za betonem
Za temnými siluetami
Se smogovým úsměvem
Chci splynout

Ale ne…
Všichni jsou tu tak stejní
Z očí jim teče chtíč
Vrátit se domů

Duše v poutech
Válí se kolem mě ze všech stran
a já myslím na své zahrady
a chci jim dát novou trávu

Chci se vrátit
Kouknu se pod sebe
Jenže nemám nohy

Z očí mi ukápl chtíč.