|
2010
 23.06.2010 0 1503(6) 0 |
Už tolik let,
se vracím do minulosti,
a každy den,
koukám z toho okna,
na hlavní silnice,
odnikud,
nikam,
a ještě na konečnou.
Pořád stejné barvy aut.
Pořád stejný jizdní řád.
Slečny,
do školních lavic,
nespěchají.
Nad nimi se vznáši,
zneuznalý oblak dýmu.
Už tolik let,
(oficiálně 6,
ale kdoví),
tu sedím,
bez ladu a skladu,
a čumím ven.
Žaluzie porcují těla,
na osminky,
věčnosti života.
se vracím do minulosti,
a každy den,
koukám z toho okna,
na hlavní silnice,
odnikud,
nikam,
a ještě na konečnou.
Pořád stejné barvy aut.
Pořád stejný jizdní řád.
Slečny,
do školních lavic,
nespěchají.
Nad nimi se vznáši,
zneuznalý oblak dýmu.
Už tolik let,
(oficiálně 6,
ale kdoví),
tu sedím,
bez ladu a skladu,
a čumím ven.
Žaluzie porcují těla,
na osminky,
věčnosti života.
Ze sbírky: NávratJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oblaka dýmu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co bude dál?
Předchozí dílo autora : Marné snahy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
