... týden po Velikonocích. Je čas. (aneb tři básničky přiopilého dítěte, které po půl roce můžou na vzduch)
 12.10.2008
 3
 1239(15)
křičel bys?
já ano
a budeš se divit
ale nejspíš radostí
protože po ulicích se rozkutálela
barevná slunce
protože jsi a nejsi
nejmilejší blázne
a naučil jsi mě létat
a naučil jsi mě
svět
a byla bych ptákem
na tvých křídlech rozprostřená
tak půjdem
a rozvěsíme duhu

křičel bys?
já ano

................................................................
.............................................

pro pár barevných bublin
a jeden úsměv
malého prince
budu ponocovat až k ukřičení

perličky vína
a tichý stín
šeptá, že s tebou by bylo fajn

jen pár tobogánových lásek
nahoru dolů
a sbohem, zase příště
a pak najednou
hřeje i nepřítomnost

pro pár bublin
a jeden barevný úsměv
dneska nepůjdu spát
bylo by krásně
ale NENÍ
je fajn

................................................................
.............................................

možná uvidíš dvakrát
a bude se ti chtít trochu spát
ale neboj
nikdo se ti nesměje
dej si ještě jednu
a půjdeme domů
svět nějak zčervenal
oteplilo se
a jak je krásně
když pták ze spánku zakřičí
nebe a hvězdy
a ty a já
a kdo ještě přijde
ten není
pojď
půjdeme domů
proteplenou cestou
kde tiše kvete kamení
a když budeme mít štěstí
možná
už nebude zítra
 24.10.2008 19:28
o...moc pekne slecno...

křičel bys?
já ano
a budeš se divit
ale nejspíš radostí
protože po ulicích se rozkutálela
barevná slunce
protože jsi a nejsi
nejmilejší blázne
a naučil jsi mě létat
a naučil jsi mě
svět

dokonala cast :)
 17.10.2008 18:35
Liduško...moc dobře si na ten večer pamatuju...i na to...jak se mi pak svět točil...:-D...jak bylo smutno...ale fajn...
jsou opravdovské...*
 12.10.2008 21:20
co to slyším...... jakési přiopilé.. buchbuch....buchbuch...buchbuch.... že by se to z dálky ozývalo srdce psychopatky? :)...... jsou nádherný :).... běhá mi z nich mráz po zádech.... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.