Uložím si sem jen jednu zpravu. Kterou sem ti psala a mam ji rada
přidáno 20.04.2022
komentářů0
čteno128(2)
Ja mam par veci, které bych s Tebou chtela sdilet, protoze mi to par hodin tak nejak bezi hlavou, ani sama nevím proč. Mohla bych si to vypsat do poznamek, na papir, nebo kamkoliv jinam, ale chci, at to vis ☺️


Jsem v malym pokoji, v posteli, která vrze, se sklopenym stropem, jako bych byla v pokojicku, je mi zpatky 15 a cejtim se in love, porad se usmivam a citim se diky Tobe jako doma. Jsem v cizi posteli, v cizím pokoji a tebe taky skoro neznam a i pres to, se tak citim.. divam se hodiny na to, jak se usmivas, povidame si, libame se, hladime se, elektrizujeme.. rikam ti hezky veci a ty rikas hezky veci zpatky me a obe se divime, ze to delame, protoze jsme to prece nikdy nedelaly…
Prochazim se s tebou v listi, kolem rybníka, kde Nelly spokojená beha, chytim Te za ruku, poprve jsme spolu nekde, kde Te muzu drzet venku, kde Te muzu obejmout, dat ti pusu do vlasu a i kdyz vim, ze kazdemu vonis, musim se opakovat, jak krasne vonis ????
Pak se zase vratim do pokojicku, kde jsem s tebou v tu chvili doma.. tecou mi slzy po tvari, protoze uz tam si uvedomuju, jak moc mi budes chybet a omlouvam se za to, ze fnukam, ale nemuzu si pomoct.
Ten pocit. Ta chvile. Vracim se do tech momentu kazdej den a pripominam si, ten pocit doma, to bezpečí, tebe a to, kolik lasky najednou,se vešlo do tak malého pokojicku … ❤️

.. Loucime se. Odjizdis domu. A ja bych nejradsi zastavila vlak a vratila se zpatky za tebou. Nezapomenu ten nutkavy pocit, ze chci byt vedle tebe .. a to, ze ty vedle me taky a nevedely jsme, jak si to mame rict shodly se na tom, ze jsme pitomy, ze jsme si to nerekly a nepoznaly to, ale také na tom, ze to je tak, jak ma byt … ☺️

Zpravy na dobre rano, na dobrou noc, myslenky neustale k Tobe, je mi porad 15 i kdyz uz nejsem v malym pokoji, ale v byte v Chocholouskove, kde travim dny na gauci a vsechny polštáře kolem me vi, ze mi nebudou stacit, protoze to nejsi ty ????

Vymyslime zas a znova jak se videt, kde se videt, i na malou chvili … je vic casu, tak se vidime, delame vsechno bezhlavě a řídí nas to uvnitr, hlava v oblacich.

Za okny sněží a muj prvni wellnes time s holkou, co ma nejhezci usmev a probouzim se vedle ni.. konverzace u sklenicky.
Jako kdyby byl vánoční cas v romanticky komedii, divam se ti do oci, ty mne, poznavame se, povidame si, mame si dost co rict, nekritizujeme se, jsme opatrne co rekneme, jak to vyzni, priznavame co si myslime..
Ta pritazlivost by se asi dala chytit do ruky a obejmout, zase se citim, ze jsem doma, ale uz se trochu bojim… citim, ze citim neco o kus vis, zarlim na nejakyho Davida a nechci to dat znat, ale stejne to reknu…
Mame dva pokoje a full servis, protoze my zarime a vse funguje tak, jak ma ????
Mam vsechno pred ocima, ani je nemusim zavírat … a kdyz jsem je na chvili na pokoji zavřela a usnula, zacala Te libat a spat se nedalo…
Stojim na proti Tobe, jsem lehce opila a rikam ti, ze ja to nereknu prvni, ale chci to rict od zacatku dokonce, mam pocit, ze me to roztrha, ale tak moc se bojim … pritom mi jde hlavou dokola to, ze se nesmim bat, ze to musim pustit, protoze se takhle nemusim citit vecne a citim to ted, musim to prozit ..
stejne to nereknu, protoze strach je vzdycky silnejsi. Strach nas “chrání” pred tim, abychom si neublížili… takova blbost, right?

Pamatuju si, jak si na me cekala na tom nadrazi, mela novy kalhoty z Maďarska, bily ponozky jbmnt a byla si krasna. Vonela si trochu jinak a to me rozhodilo, ale byla si to ty… byla jsem nervozni a moc nemluvila. Hlavou mi jen behalo to, jak zvladnu ten pocit uvnitr sebe?


… Ze středního okna sice kape voda, ale to je asi to nejmensi, co me zajima. Neni to zvlastni, kdyz clovek ma pocit, ze žije pro tu lasku? Nabijí Te ty dny k tomu, kdy se zase uvidis, jako kdyby to byla nejvetsi výhra v loterii a ona vlastne asi je…
Uz ti nezvladnu nerict, jak Te miluju a rict to musim, protoze je tezky ti lhat, i kdyz to vis, musis to cejtit a videt .. ja to vidim v Tvych ocich taky a stejne chci, at mi rikas hezky veci, at mi reknes miluju Te zpatky… neumim ani rict, jak moc důležité a zasadni to pro me je a jak moc zasadni to pro me bylo… neverila bych, ze bych to nekdy chtela slyset… a ted chci.. a kdyz to rikas, jsem stastna, ulevilo se mi, protoze se mi jen potvrdilo, co vím a co citim, ale vedet a citit vzdycky nestačí …
Dekuju ti za ty slova, za ten pohled, za tu chvili.. i ted kdyz to pisu, lezim zpatky v posteli a brecim, protoze me dojímá to, jak sem se mohla zamilovat tak rychle, v tom vsem špatným, jsem nasla to nejlepsi… a to nejsilnější…


Dny plynou, zacina me prepadat z toho vseho nervozita, cejtim moc, deje se toho moc, cejtim ze se jiste budu vzpouzet lasce, které se vyhnout neda, protoze si zacinam uvědomovat celou důležitost situace …
Par veci se posralo. Nereklo se to, co se rict melo, zacala jsem na sebe byt nastvana .. proroze jsem to mohla udelat lip. Kvuli nam vsem.


Hlavu mam porad v oblacich a obcas dost tvrdě dopadnu na zem. Ty jsi v lasce, s hlavou v oblacich porad, srdce na dlani, davas mi lasku, rikas mi krasny veci, delas vsechno co potrebuju a ja stávkuju s propochnutyma pneumatikama nekde u krajnice, bez signalu a nereaguju na Tvy zpravy. Volám SOS špatným zpusobem, ventiluju vsechno co me sere, pritom me nesere vubec nic, ale vidim vsude problem, protoze muj signal blbne, vybiji se mi baterka a ja nevim, jestli vytahnout rezervu a jet v klidu dal, nebo jen fňukat u krajnice a stezovat si, ze neco nejde. No zvolila sem to druhy. Ale pochopila jsem, ze stojim na stejném miste nejak moc dlouho a ze vlastne nechapu, proc nepopojdu o par kroku dal, nahodim signal a nereknu si o pomoc… vim ze tam ses…. Tak proc to vlastne neudelam a nedam prostor i Tobe, abys vedela co se deje?
Promin, ze jsem se ztratila a trvalo mi najit cestu.
Přísahám, ze jsem nikdy nechtela abys prestala rikat vsechny ty hezke veci, co jsi mi psala.. a tu lasku, co si mi davala. Vzdyt to je ten motor toho vseho…



A tak jsme se na chvili ztratily. A ja nevedela co bude dal a ty taky ne.
Srdce dokořán, ublizene obe dve, ted vypadl ten signal i Tobe a vlastne ani nevime, jak se poradne spojit, i pres to, ze jsme vedle sebe…
Snazim se to delat špatnými způsoby, ze se vztekam, nerikam hezky veci, pritom je jasne, jak moc jsem zranitelna..
Nechci uz tohle delat. Chci ti rict, ze se me to dotyka a chci, abys to pochopila, ze se me to dotyka a respektovala to. Promluvila si semnou, jako v tom pokojicku, kde jsem poprve doma.
Taky chci, abys mela porad ten stejnej pocit, co si mela na zacatku.
Chci, abys vedela, ze sem vedle tebe stastna.
Chci, abys vedela, ze mi zalezi na tom, abys byla i Ty.
Zamilovaly jsme se v tom vsem… ani sama nevim jak a nepochopim to mozkem.
Bavilo nas flirtovat a ted jsme nekde tady …

.. tady .. a ja mam obavy z toho, jestli ta laska, kterou si citila, citis porad, nebo mizi stejne jako mlhy po rozedneni … chtela bych mit jistotu, ze to nebyl jen flirt a proto Te to bavilo a prestane bavit protoze mame tolik veci jinak.. jenze jistotu mi nikdo nikdy neda.
Uvedomila jsem si, jak moc verim slovum. Jak moc verim Tobe.
Neni to zvlastni? Kdyz jsem vzdycky rikala opak ????
Uvedomila jsem si, jak moc je pro me dulezity, kdyz reknes ze jsem krasna, protoze se pak tak diky Tobe tak citim… - ne ze bych to nevedela ???? ale vazne … citim se lip. Zahreje me takovej teplej pocit uvnitr, stejne jako kdyz se napijes nejlepsi horky cokolady. Nebo caje s rumem. ???? whatever.
Zalezi mi na tom, kdyz mi reknes, ze me milujes, protoze az potom se milovaná citim… a uvedomuji si, ze se mam pak rada diky Tobe a tomu co rikas, zase o kus lepe…
Uvedomila jsem si, ze slova jsou pro me dulezity vic, nez jsem si do ted myslela.
Vim ted jiste, ze slova maji vahu. A ja moc hezkych slov v posledni dobe nerekla a chci, aby ses citila i ty lepe. Nejen kvuli mym slovum, ale i memu chovani k Tobe. Protoze to je priorita. O tom to cele je … citit se dobre umime vsichni ????????‍♀️ vime o sobe co dokazeme a v cem jsme slabý.
Ale kdyz to vidi i clovek, kteryho milujes, ses zase o kus bliz necemu jinymu.
Vzdyt … taky ses cejtila jinak, kdyz jsem rikala vic hezkych slov …



… a tak bych jen chtela rict, i kdyz jsou to jen slova, ze se omlouvam za kazdy moment, kdy ses kvuli mne necitila dobre. Preju si, aby ses dobre citila a preju si, abychom jedna druhé daly to, co potrebujeme…
Vsechno to, co jsme sdílely, o cem jsme se bavily .. našly jsme zalíbení jedna v druhé, hlavne kvuli podobným povahovým rysům .. mne to tam hralo velkou roli. A asi jsme nikdy nepremyslely nad tim, jak malo mame spolecnych zajmu..
Ale myslim si, ze dulezity je mit zájem o to, o co ma ten druhy zájem. Nemusi byt nasim koníčkem to, co je koníček toho druhého… nemusime najit vášeň v tom, v cem ten druhy… muzeme kdykoliv zkusit neco nového spolu, co nezname a sbírat zazitky… a mit zájem, jedna o druhou a o to, co ji zajima.

A ja diky tomuhle vikendu pochopila, ze to tak vazne je. Nikdy nepujdu na hřiště a hrat, za prvý by mi to neslo, za druhy furt premyslim jak u veci vypadam ???? za třetí bych roztriskala tu hokejku davno o podlahu, kdyby mi to neslo… a ty se nikdy nemusis ucit o astrologii a o vsech tehle ????huhuhuuuu jak bys udelala, vecech.

Rika se, ze laska obcas nestačí… a ja si rikam, ze mozna laska staci. I kdyz je clovek kilometry daleko. I kdyz vedle sebe clovek neusina kazdy den… dulezity je, ze tohle spolecne mame a ze zájem, je dalsi nejdůležitější součást nas.


Ja ti chci podekovat, touhle slohovou praci, kterou jsem si chtela nechat k oltáři ???? za to, ze ten zájem mas, obcas se me budou dotýkat ty usklebky .. ale to hlavne proto, ze me nikdy nikdo nebral vazne. A chtela bych, abys brala ty, protoze mi zalezi na tom, co si myslis.

A dekuju, za tu lasku, co jsi mi neustale předávala a dala duvod verit tomu, ze lasku clovek nemusi chapat, jen ji citit ..


Doufam, ze bez signalu ani jedna z nas uz nebude a kdyz jo, popojdeme dal a dame si vedet, ze chvili budem nedostupný a v uspornem režimu. A potom naskocime a budeme pokracovat pomalu tak, jak jsme zacaly a jeste lip.


Tezko rict, jestli jsou to jen slova, co budes cist, nebo prenesu kousek toho, co jsem chtela.

Ale je to dulezity. A ja se vratila zpatky do malyho pokoje, kde jsem se cejtila jako doma, v uzavřeným svete a v bubline a prislo mi důležité, ti to rict.


Takze … Miluju Te. A dekuju. ❤️

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sms : trvalý odkaz

Následující deník autora : Název jsme my)
Předchozí deník autora : Next

» autoři online
LUKiO, Sasanka
» narozeniny
Nuada [16], Darius [16], vladimír nosek [14], annaav [8]
» řekli o sobě
Nikytu řekla o Tom Cortés :
Pan Textař, a taky skladatel a zpěvák. Je znát, že je z oboru a umí. Píše velmi dobře a nápaditě. I jeho písně jsou dobré. Rozhodně stojí za pozornost. Doporučuji. ;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming