|
Ráda bych si sem tam sepsala pocity, které mě občas napadnou, ale nechci z nich psát rovnou dílo. Kdo ví, možná je pak do nějakého díla použiji.
 25.02.2020 5 850(4) |
Včera na hodině pravidelné zumby jsem si uvědomila, jak se mi dokáže změnit nálada během jedné skladby. To asi u ženské není až tak neobvyklé. Ale přesto. Smyslná Bachata, zuřivý Hip hop i hravá Cha cha mě vždy šťouchnou do srdce a probudí něco, co jinak skrývám za vážnou tváří. Rázem je i bezvýznamná holka královnou parketu. A že nás tam je, nás nesmělých duších, které se celý týden těšíme na jednu hodinu chytlavé hudby a pohybů, které nás změní v nádherné sexy bohyně. I když něco mi říká, že kdyby nás měl někdo vidět, asi ty masky neodhodíme.
Jedna hodina týdně... když se nad tím tak zamyslím mám chuť tančit častěji... denně... doma, v práci... na ulici. Jenže to se nikdy nestane že? Svět není takto nastavený. Nezastavím se v parku, nesundám svou kápi a nezačnu jen tak tančit...
Možná, že jednou... až mi bude všechno skutečně jedno... to udělám, ale zatím nejsem připravená, svět není připravený...
Jedna hodina týdně... když se nad tím tak zamyslím mám chuť tančit častěji... denně... doma, v práci... na ulici. Jenže to se nikdy nestane že? Svět není takto nastavený. Nezastavím se v parku, nesundám svou kápi a nezačnu jen tak tančit...
Možná, že jednou... až mi bude všechno skutečně jedno... to udělám, ale zatím nejsem připravená, svět není připravený...
25.02.2020 - 20:43Rosa: Upjatost, unylost, strach ze ztrapnění, toť důsledek českého školství à la Marie Terezie. Odhoď tu masku a zatanči si v parku. Jointík a come on!
25.02.2020 - 15:17Obojí. Je pravda, že větší část z nich byli asi ti pouliční. Ale když jsme (jednou) narazili třeba na promenádní koncert nebo hrála větší skupina a ne jen osamocený hudebník, někteří lidé prostě tančili. A ti co uměli i zpívali. Prostě uvolněnost, přirozenost.
Jen ti turisti (nás nevyjímaje) na to čučeli jak papuče :o)
A kontrast? Tak dobře. Ale moc nezlob, nebo to prásknu jo_ :o)))
Jen ti turisti (nás nevyjímaje) na to čučeli jak papuče :o)
A kontrast? Tak dobře. Ale moc nezlob, nebo to prásknu jo_ :o)))
25.02.2020 - 15:02Slávku a to tančili pouliční talentovaní umělci, nebo obyčejní lidé svým stylem jen tak pro radost? To je právě si myslím rozdíl. To slovo bezvýznamná mi přišel jako pěkný kontrast k vyjádření o kolik se ten vnitřní pocit změní, když se člověk odváže :)
25.02.2020 - 14:26Myslím, že je.
Je to o zvyklostech, prostředí, naturelu. Když si vzpomenu, kolik bylo na Montmartru hudebníků, zpěváků a tanečníků. Tam to nikomu nepřipadá zvláštní. Koho to nezajímá, projde bez povšimnutí (ale taky bez poznámek nebo úšklebků), jiní se zastaví a poslouchají, koukají.
A "bezvýznamná holka"? Tos hodně přehnala. Přečti si ještě jednou komentáře k tvým dílům. To, co a jak píšeš, má k bezvýznamnosti hodně daleko :o)
Je to o zvyklostech, prostředí, naturelu. Když si vzpomenu, kolik bylo na Montmartru hudebníků, zpěváků a tanečníků. Tam to nikomu nepřipadá zvláštní. Koho to nezajímá, projde bez povšimnutí (ale taky bez poznámek nebo úšklebků), jiní se zastaví a poslouchají, koukají.
A "bezvýznamná holka"? Tos hodně přehnala. Přečti si ještě jednou komentáře k tvým dílům. To, co a jak píšeš, má k bezvýznamnosti hodně daleko :o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tanec života : trvalý odkaz
Následující deník autora : Osamělé duše
Předchozí deník autora : Tohle jsem si neobjednala
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zamilovana do nezamilovane doby [18], Rozárka [18], ivkaja [18], Pet [18], woski [17], Vladimír [15], AllieM [13], inkognitoDV [13], Sebas5195 [9], MsRolland [9], Jáchym Kemza [7], Chrudoš [3], Milan [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
