Tvaroh na talíři

Jsem tvarohem na talíři pod lampou,
leskem i prachem na něm.
bytostí stejně důležitou,
jak plast, je jeho dočasným domovem.

Lžička tvarohem upatlaná s tvarem daným.
Nejsem však stínem,
co maluje světlem lampy na talíř.

Nechci se ho ani dotknout,
stín by zmizel a nikdy víc,
v bytí, už by nebyl.

Beru si lžičku do prstů,
vyrábím další stíny,
doufám že někdo všimne si,
toho co já,

té síly