Amálce

Všechno, co mě trápí,
Všechno, co mě rmoutí,
Posílám Ti,
V košíku z vrbového proutí.

Všechno, co mě děsí,
Co mi srdce zraní
Posílám Ti,
Expres poštou ranní.

Skláním se nad postýlkou
a tiším dětský pláč,
když nebeský posel oznámí:
Je nám líto, madame,
dopis nedoručen,
adresát chce zůstat neznámý.

Bůh se neozývá, oněmělo nebe,
jen andělé v bílých pláštích,
co se nikdy nesmějí.

Dávají a berou… naději.