. .. ... ....

někdo mi zpívá a já nic neslyším
cinká triangl
jako drobný v kapse
ale při bližším pohledu to lítají knoflíky
z hrudi hudby
a bližší je přece košile, než vytrhaný vlasy
bližší jsou oči bloudící v těžkých kruzích
hledají východisko
z miliónu půlměsíců animovanýho mýho já
mute
zase mute
obrazotvornost beze slov
to jenom lítají knoflíky z hrudi hudby
a cinkají o vrata ignorace
té iracionální lásce k absurdním činům
kdy někdo zpívá
někdo to neslyší
a není k tomu co říct!
myšlenka sama o sobě znamená prd
takže se nic vážnýho ani nestalo