Já tak chci psát

Chci psát, chci vědět, že nemrhám časem. Tak proč to poslední dva měsíce nešlo? Proč každý den chci jedno a neudělám to. Protože život. Hází klacky pod nohy. Tolik špatných věcí se může stát. Já pozoroval, jak jsem bezmocný, jak nedokážu pomoct někomu blízkému, kdo trpí. A to mě trápí. Život jeden, hází mi pod nohy celé hrsti! A když člověk najde rovnou cestu bez klestí, už nemá sílu. Je rád, že si odpočine, že si najde místo, kde by usnul a spal... Neví, jak to udělat. A já zjistil, že stačí psát. Psát, psát a psát. Zbytek nějak dopadne.

Jsem zpět.

Budu psát, už nepřestanu.