děti léta

jedna vlaštovka jaro nedělá
tak jako nedělá léto létem sto spaní na chodníku
ale člověk si aspoň nezkazí ledviny
když moc neprší
a to mi řekly děti ulice
nebo jsem si to snad vymyslel
po noci v parku
když jsem se s nima probouzel do dalšího třasu
dalšího zápřahu
protože léto, ach, léto
my tě milujeme
ve městě není zima
a i kdyby byla
chlast stoupá do hlavy i do nálady rychleji
hřeje ledový vpichy bolesti
kterou léčíme nespoutanou svobodou
u cizího nedopitýho piva
u nějaký poslaný flašky
a u vína, který ukrad taky někdo cizí
a to není krádež, napít se
to je žal a nutnost
protože jedna zlodějna zloděje nedělá
to jenom zákon a svědomí a život
a léto
a sto spaní na chodníku
kdy si ukradneme kousek světa pro sebe
a nejsme aspoň sami