 04.12.2017 0 1057(1) |
Nestydím se přiznat, že mi slza skápla
a smutek mi z očí sebral šťastný lesk,
i mne životní past chytila a sklapla,
poraněné ptáče, co se touží vznést...
Mnoha rána slovem srdce protknula mi,
skrývám to, jen veršům svěřuji svůj žal,
uvěřit se bojím na lásku, co zraní,
kéž bych zklamaní to býval nepoznal.
a smutek mi z očí sebral šťastný lesk,
i mne životní past chytila a sklapla,
poraněné ptáče, co se touží vznést...
Mnoha rána slovem srdce protknula mi,
skrývám to, jen veršům svěřuji svůj žal,
uvěřit se bojím na lásku, co zraní,
kéž bych zklamaní to býval nepoznal.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nestydím se přiznat... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Na chvilku jiskřilo se zas...
Předchozí deník autora : Variace na pocit marnosti...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Nikytu řekla o korálek :Moc milá, sympatická a srdečná osůbka, s kterou se dá bavit prakticky o čemkoliv. Píše moc krásné básně a píše vždy od srdce. Rozhodně stojí za přečtení. :-)
