|
|
Nestydím se přiznat, že mi slza skápla
a smutek mi z očí sebral šťastný lesk,
i mne životní past chytila a sklapla,
poraněné ptáče, co se touží vznést...
Mnoha rána slovem srdce protknula mi,
skrývám to, jen veršům svěřuji svůj žal,
uvěřit se bojím na lásku, co zraní,
kéž bych zklamaní to býval nepoznal.
a smutek mi z očí sebral šťastný lesk,
i mne životní past chytila a sklapla,
poraněné ptáče, co se touží vznést...
Mnoha rána slovem srdce protknula mi,
skrývám to, jen veršům svěřuji svůj žal,
uvěřit se bojím na lásku, co zraní,
kéž bych zklamaní to býval nepoznal.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.