přidáno 01.10.2017
komentářů1
čteno1080(5)
Při nočním svitu hvězd
dávám prostor pocitům
jenž dlouho nespatřili svět

Ve sklence vína se vaří vztek a
slova se vrátila na svá místa
tvá ruka se něžně dotýká té mé
světla zhasla, usínáme


Tam, kde v bezpečí se cítit mám
Tam, kde květy a lásku postrádám
se cítím uvězněna

Slova se již nevrací na svá místa
a to, co bych měla říct
nejde vyslovit

Ve sklence vína se již nevaří vztek
někdo shodil sklenku z jejího místa
a vztek se vsákl do země

V přítomném okamžiku
hluboko v mysli
je vše správně
přidáno 01.10.2017 - 14:34
Moc se mi líbí ústřední myšlenka, sálá z toho ta atmosféra. Poslední dvě sloky jsou pak dobrým závěrem. Jen si dej pozor na pravopis-*nespatřily.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
SVĚTLA ZHASLA. : trvalý odkaz

Následující deník autora : SMUTNO.
Předchozí deník autora : Mohou sny zabíjet?

» narozeniny
Tyrkenit [18], dengu [5], Vanessa J. [5]
» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :
Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming