Jen pár veršíků jako taková drobná pocitovka...
přidáno 05.09.2017
komentářů0
čteno656(0)
Až slunce vzejde nad krajinou,
sovičky stínů prchnou v dál,
s úsvitem splíny v duši zhynou,
by úsměv na rtech rozkvétal.

A život nebude již pustý,
až ten, kdo stojí opodál
úst tvých se dotkne svými ústy,
aby polibkem hold jim vzdal...

*******************************

Když uvěříš, dál můžeš žíti,
ač hvězdu tvou teď zakryl mrak,
naděje ať jak slunce svítí
dál v duši tvé! Per se jak drak

se splíny, jež jak závoj halí
svět, který člověk míval rád,
svit šťastných hvězd se ztrácí v dáli,
však věř, že jiné mohou vzplát!



Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až slunce vzejde nad krajinou... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Motýlek den se z kukly noci rodí...
Předchozí deník autora : Zemřela láska...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku