|
Jen pár veršíků jako taková drobná pocitovka...
|
Až slunce vzejde nad krajinou,
sovičky stínů prchnou v dál,
s úsvitem splíny v duši zhynou,
by úsměv na rtech rozkvétal.
A život nebude již pustý,
až ten, kdo stojí opodál
úst tvých se dotkne svými ústy,
aby polibkem hold jim vzdal...
*******************************
Když uvěříš, dál můžeš žíti,
ač hvězdu tvou teď zakryl mrak,
naděje ať jak slunce svítí
dál v duši tvé! Per se jak drak
se splíny, jež jak závoj halí
svět, který člověk míval rád,
svit šťastných hvězd se ztrácí v dáli,
však věř, že jiné mohou vzplát!
sovičky stínů prchnou v dál,
s úsvitem splíny v duši zhynou,
by úsměv na rtech rozkvétal.
A život nebude již pustý,
až ten, kdo stojí opodál
úst tvých se dotkne svými ústy,
aby polibkem hold jim vzdal...
*******************************
Když uvěříš, dál můžeš žíti,
ač hvězdu tvou teď zakryl mrak,
naděje ať jak slunce svítí
dál v duši tvé! Per se jak drak
se splíny, jež jak závoj halí
svět, který člověk míval rád,
svit šťastných hvězd se ztrácí v dáli,
však věř, že jiné mohou vzplát!
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.