 22.08.2017 0 552(3) |
ani nevíš kdy jsem nepřišel
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
lepím se, rozřezanej střepy : trvalý odkaz
Následující deník autora : bez názvu zůstal jsem tu déle
Předchozí deník autora : .
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
