 22.08.2017 0 666(3) |
ani nevíš kdy jsem nepřišel
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
lepím se, rozřezanej střepy : trvalý odkaz
Následující deník autora : bez názvu zůstal jsem tu déle
Předchozí deník autora : .
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
lidus řekla o Severka :Čarodějnice, kometa, neuvěřitelný trdlo... prostě naše Lenča :-)
