 22.08.2017 0 814(3) |
ani nevíš kdy jsem nepřišel
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
tak to chodí když se bojím
tolik se nezraňuju ani sám
přes všechno nic nevnímám
a po ránu tma
je větší než dřív
oči mý zase slepil klíh
kterej až na chodidla stéká
jako divná noc
že ani nevím
jak si zvyknout na bezmoc
a skoro netuším proč nás k sobě lepí
jen moje láska
rozřezaná střepy
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
lepím se, rozřezanej střepy : trvalý odkaz
Následující deník autora : bez názvu zůstal jsem tu déle
Předchozí deník autora : .
