Myšlenky o tom, že u některých slov postojové konotace významově převažují nad denotacemi.
přidáno 31.07.2017
komentářů5
čteno101(9)

Zatímco v odborných textech jsou slova používána převážně jako symboly, přesně reprezentující jevy vnímaného světa, v běžné řeči (ale také v poezii) se ke slovům přiřazují další významy, zejména emocionální a postojové. Myslím, že tak jako u slov vulgárních zastínil jejich emocionální význam ty ostatní, existují také slova, u kterých jejich ostatní významy byly zastíněny konotací postojovou; jejich význam v běžné řeči je tedy definován především zaujatým postojem. Tento postoj je pak vázán mnohem těsněji k daným slovům, než k označovaným jevům. (Obvykle nedokážeme vyjádřit, nebo dokonce ani zaujmout postoj k jevu, který si nepojmenujeme.)

Existence slov, jejichž postojová konotace převažuje nad ostatními významy, se netýká jen přirozených jazyků, mnoha programátorům dodnes naskočí husí kůže a pot, když ve zdrojovém kódu spatří GO TO. Programovací jazyky však mají tu výhodu, že jsou definované preskriptivně a formálně, takže jim, na rozdíl od přirozených jazyků, nehrozí posuny či ztráty významu slov.

Ačkoliv by bylo mnohem logičtější, aby lidé zaujímali postoje k jevům spíše než ke slovům, ve skutečnosti je mnohem snažší si se slovem spojit postoj, než konkrétní význam. Tak vznikají jevy typu "nevím, co to je, ale uráží mě to". Příkladem jsou slova ješitnostchamtivost; málokdo dokáže zpaměti odříkat jejich slovníkový význam, velké množství lidí je nikdy v životě aktivně nepoužilo (alespoň ne v jejich slovníkovém významu), ale prakticky všichni se shodnou na tom, že jde o nežádoucí vlastnosti, přestože by se titíž lidé vzájemně zásadně rozcházeli v hodnocení, jaké chování dle nich ještě ješitné/chamtivé je a jaké už ne. V případě vnitřních konfliktů je pak pro ně mnohem snažší změnit svoji představu o chamtivosti, než změnit svoje chování, aby podle jejich stávající představy chamtivé nebylo.

Analogicky je pro nás mnohem snažší (a omluvitelnější) označit za zloděje politika, který nic neukradl, ale jen mu nedůvěřujeme a máme k němu záporný postoj, než hlásat, že určitý druh krádeží je morálně správný a měl by být podporován. Metaforicky řečeno se tedy zdá, že nazveme-li růži skládkou, začne nám páchnout...

Některá slova se dokázala negativních konotací zbavit (v angličtině např. gay, na pomyslné hraně se v dnešní době pohybuje blázen), většina jich však takový hrdý coming out nepodstoupila a byla raději ve jménu politické korektnosti nahrazena neologismy. Kdyby se naše kultura vyvinula trochu jinak, klidně bychom mohli fandit "Velemrzácké olympiádě", ale nestalo se to.

Některá slova dokonce svůj původní význam v praxi zcela ztrácejí a používají se jen k vyjadřování postojů, v hovorovém jazyce je to časté u slov "blbec" a "idiot".

přidáno 15.09.2017 - 08:49
Singularis: O metafoře něco vím (když už občas píšu básně) a metonyji slyším poprvé, díky za rozšíření obzorů. Něco jsem slyšel o tom, že novináři používají automatismy, typické výrazy pro nějakou situaci. Tohle je takový zaběhnutý automatismus.
přidáno 15.09.2017 - 06:24
kmotrov: Mám radost, že tě baví. :-) Většinou jde o metaforu https://cs.wikipedia.org/wiki/Metafora) nebo metonymii https://cs.wikipedia.org/wiki/Metonymie), ale někdy je významový posun prostě ustrnulým výsledkem lenosti (např. "konečná stanice" místo "koncová zastávka" nebo nepoužívání podmiňovacího způsobu - "o to musíš zažádat, abys to dostala" místo "o to bys byla musela zažádat, abys to dostala").
přidáno 15.09.2017 - 01:15
Dnes jsem četl (nebo slyšel), že si vichřice vyžádala lidskou oběť. Jak mohla vichřice žádat o oběť? Slova mají své významy, ale často je vnímáme jinak a vůbec o tom nepřemýšlíme. Tohle téma mě docela baví.
přidáno 06.09.2017 - 06:53
kmotrov: Moc děkuji za odkaz. Ta píseň opravdu ilustruje významový posun, který nastal hlavně díky mnohoznačnosti slov "láska" a "milovat". Eros je totiž jen jednou z forem lásky (viz knihu https://www.databazeknih.cz/knihy/ctyri-lasky-37309 , kde C. S. Lewis pojednává i o těch ostatních, mimo jiné i o lásce přátelské) a láska ne vždy souvisí se sexem.

Nelíbí se mi, že slovo "přítel" je dáváno do souvislosti s erotickým vztahem; správnější označení je "milenec", resp. "partner". Jak pak mají gayové nazývat svoje přátele-lesby, aby to druzí správně pochopili?
přidáno 05.09.2017 - 21:20
https://www.youtube.com/watch?v=iRozbXLMwvE

Tahle bigbeatová píseň je z osmdesátých let. Autor v té době jistě neuvažoval o tom, že slova směřovaná k jeho kolegovi hudebníkovi:
...tak co bych se snažil, že já tě miluju a ty že mě rád máš
by mohla být vnímána sexuálně, tady je patrný významový posun v relativně krátké době. Dnes muž nevysloví větu: mám přítele, ještě nedávno to bylo běžné a nikdo za tím nic nehledal.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slova definovaná postojem : trvalý odkaz

Následující zápisek autora : Etymologie a výslovnost Singularis
Předchozí zápisek autora : Ušlechtilost konců

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku