|
|
na náměstí je kašna
koš pod gilotinou
krev z ní stéká přes okraje
rudě zbrocenou hlínou
obtéká naše malé ráje
v tomhle pekle
zkraje archaična
každá vyhlídka je sličná
stále tě k sobě láká
koš s gilotinou
těší se nejvíc na vojáka
a obrazy maluje
na dlažbě podupanou hlínou
koš pod gilotinou
krev z ní stéká přes okraje
rudě zbrocenou hlínou
obtéká naše malé ráje
v tomhle pekle
zkraje archaična
každá vyhlídka je sličná
stále tě k sobě láká
koš s gilotinou
těší se nejvíc na vojáka
a obrazy maluje
na dlažbě podupanou hlínou
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stavba popraviště : trvalý odkaz
Následující deník autora : O. a E.
Předchozí deník autora : H
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

