Kdyby si mě opustil …

Opustils mě a já tu brečím,
opustils mě a v slzách tu ležím.

Kdy to zas přijde, netuším,
kdy zas se mi srdce rozbuší.
Kdy objeví se zase on,
jediný mého srdce šampión.

Ležím, brečím, frkám, smrkám
dávám prostor těm svým mukám.
Kapesníky nestačí mi,
hlava třeští, teplota mi stoupá,
kde a s kterou se asi teď koupá?

Sama do zdi opět civím,
těžko se teď jemu líbím.
Sama doma zase jsem,
nepohnu se ani sem.

Lítostí se užírám,
nevinnosti zastírám.
Ať už tohle období,
co se jen tak nezlomí – skončí.
A já mohu, mohu znovu zase žít
a svůj život aspoň trochu ráda mít.