|
Oldřich Janota... jedna z mých oblíbených písní, která mi tak často mluví z duše...
 25.11.2014 0 847(4) |
Dozrály sluneční dýně
na rozpraskané červnové hlíně
a všude kolem po krajině
leží rozházené mandolíny
a rozesmátí Buddhové
Já také vrhám stíny
ale nezůstávám jim na roveň
Já nevím co je pravda a co není
já nevím co je pravda a co není
To jenom zdálky náhle vítr běží po osení
A tak marně uléhám do potoka
mezi Hudlicemi a Svatou
a mrazivá voda mně natéká do ucha
a nevytéká patou
A všechno dál zůstává ve mně
a včerejší doteky tolik bolí
To jenom cesty jsou zvyklé ztrácet se v polích
to jenom cesty jsou zvyklé ztrácet se v polích
to jenom cesty jsou zvyklé ztrácet se v polích
(Oldřich Janota)
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
"Červen na Svaté" : trvalý odkaz
Následující deník autora : "Mraky"
Předchozí deník autora : "Bitva na Tursku"
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
