|
"Když náhle přijde láska a zaklepe na Tvé okno..."
 27.01.2014 2 1062(6) |
„Když náhle přijde láska a zaklepe na Tvé okno -
běž a nech ji vejít, ale nejdřív zavři dveře svého rozumu.
I nejmenší náznak lásku odežene pryč jako kouř, který přemůže čerstvý ranní vánek.
Protože rozum může Lásce říci jen, cesta je zavřená, nemůžeš projít skrz - ale ona milencům přináší sto požehnání.
Předtím než se mysl rozhodne učinit krok, Láska dosáhne sedmého nebe. Láska vyšplhá na Posvátnou horu.
Nyní musím přestat mluvit a nechat hovořit Lásku z jejího tichého místa.“
(Rúmí - Mirabai Ceiba)
05.11.2014 - 18:58Taková slova a obrazy nás povznášejí, rozněžňují a my toužíme jen po láskyplné náručí a máme pocit, že i my se stáváme lepšími, děkuji, moc krásný zážitek
a taky vzpomínáme... na to nejkrásnější...
a taky vzpomínáme... na to nejkrásnější...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
"Sto požehnání" : trvalý odkaz
Následující deník autora : "Jednou to pomine..."
Předchozí deník autora : "Nemůžu od Tebe oči odtrhnout..."
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
