něco

mám strach že všechno bude jinak
a jednou ráno vstanu sám
z prázdného snu do prázdného života
pryč z objetí ven ze spříznění
kolem lesů vin a pláče
kdo by si pomyslel že by to tak mohlo být
nejdřív zbláznění potom svoji
až jednou přišel zapadlý čas
jako když se probudí noční ptáče
a zahryzl se do současnosti
ve které samota je těžká
zakousl se do nás
a my to nečekali