Můj první...

Psát jen proto, abych mohla psát, nebo snad psát, aby bylo napsáno.
Milovat se pro milování, či milovat se milováním.
Ten den jsem objevila svůj první šedivý vlas. Byl bílý.
Z hlavy ho vyndal kluk, kterého jsem já dlouho nedokázala vyndat.
Tu noc předtím a ráno po té jsme se milovali.
Sex.
Nepřemýšlela jsem o tom, že by se to mohlo ještě někdy stát, ale mnohokrát jsem zadumána vzpomínala na vše, co mi dával. Doteky, něhu, lásku, vzrušení, důvěru.
Ach ano, důvěru, trochu si všichni lžeme. Důvěra uletěla spolu s ideály a já tehdy zůstala sama uprostřed světa. Cesty se rozešly a kam šla duše, už si nevzpomínám. Srdce se rozpadlo a kdo ho zvedl už nevím.

Uplynula doba.
Byla noc.
A byli jsme tam oba.
Ten den se otvírala brána,
Sáhl mi do vlasů a potom
Po pasu.
A já nebyla sama. Proto to nedělám, a proč to děláš ty?..neodpověděl.
To nevadí, hlavní je, že se to děje.
Pomiloval mě.
A já jeho.
Stalo se to, že porušil svou zásadu.
„Těžko se vyznám v tvých zásadách, těžko se vyznám v hranicích, které kladeš. Čteš rád knížky? Budu ti tedy psát? A buď šťastný."

To ráno objevil a vytrhl můj první šedivý vlas, úplně bílý.