|
Další má bseň věnovaná neznámému se jménem, které je mé osudové...
|
Už ani nevadí mi,
kde slunce zarylo
své prsty.
Už ani nevadí,
že kůže zrudla,
že mne pálí.
Protože uvnitř
zrodil se cit,
co hřeje
i co chladí.
Ale možná to není cit,
jen pouhopouhé zalíbení,
jen pár pohledů,
úsměvů
a kůže,
která pálí.
kde slunce zarylo
své prsty.
Už ani nevadí,
že kůže zrudla,
že mne pálí.
Protože uvnitř
zrodil se cit,
co hřeje
i co chladí.
Ale možná to není cit,
jen pouhopouhé zalíbení,
jen pár pohledů,
úsměvů
a kůže,
která pálí.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kůže, co hoří : trvalý odkaz
Následující deník autora : Sítě lásky
Předchozí deník autora : Mezi mozkem a srdcem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
Nikytu řekla o shane :Kdybych měla někdy roztát, bylo by to tehdy, kdy by mi vyznal lásku. Takhle krásné píše básně!;-)

