|
...protože to mi zavřelo brány a nechce mě pustit zpět
|
Jednoho večera sklonila jsem hlavu
v naivitě dětského dne,
smích
a starostlivá náruč rodičů...
Kdybych bývala věděla,
že je to den poslední,
zamávala bych mu šátkem
a políbila a čelo.
Ale je proplakaná noc
a další den v ústraní...
Změnilo se hodně,
brána se zavřela
a na oči opozdilce padl
věčný stín pochybnosti.
A brána zavřená
na sedmero západů
a v koutku mysli splín,
a strach,
že už se to nevrátí...
Zahlcená mezi mrakodrapy
zvedala jsem hlavu k dešti,
záviděla ostatním,
že dokázali si hrát
v naivitě dětství...
Tak sladké,
mě zakázané ovoce...
v naivitě dětského dne,
smích
a starostlivá náruč rodičů...
Kdybych bývala věděla,
že je to den poslední,
zamávala bych mu šátkem
a políbila a čelo.
Ale je proplakaná noc
a další den v ústraní...
Změnilo se hodně,
brána se zavřela
a na oči opozdilce padl
věčný stín pochybnosti.
A brána zavřená
na sedmero západů
a v koutku mysli splín,
a strach,
že už se to nevrátí...
Zahlcená mezi mrakodrapy
zvedala jsem hlavu k dešti,
záviděla ostatním,
že dokázali si hrát
v naivitě dětství...
Tak sladké,
mě zakázané ovoce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rány za dětství : trvalý odkaz
Následující deník autora : Mrtvé skály - Úvod
Předchozí deník autora : Černá a černobílá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Siggi [16], xdarebak [16], horkosladka.symfonie [13], Opisovatel33 [3]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

