|
...protože to mi zavřelo brány a nechce mě pustit zpět
 07.07.2013 2 1113(8) |
Jednoho večera sklonila jsem hlavu
v naivitě dětského dne,
smích
a starostlivá náruč rodičů...
Kdybych bývala věděla,
že je to den poslední,
zamávala bych mu šátkem
a políbila a čelo.
Ale je proplakaná noc
a další den v ústraní...
Změnilo se hodně,
brána se zavřela
a na oči opozdilce padl
věčný stín pochybnosti.
A brána zavřená
na sedmero západů
a v koutku mysli splín,
a strach,
že už se to nevrátí...
Zahlcená mezi mrakodrapy
zvedala jsem hlavu k dešti,
záviděla ostatním,
že dokázali si hrát
v naivitě dětství...
Tak sladké,
mě zakázané ovoce...
v naivitě dětského dne,
smích
a starostlivá náruč rodičů...
Kdybych bývala věděla,
že je to den poslední,
zamávala bych mu šátkem
a políbila a čelo.
Ale je proplakaná noc
a další den v ústraní...
Změnilo se hodně,
brána se zavřela
a na oči opozdilce padl
věčný stín pochybnosti.
A brána zavřená
na sedmero západů
a v koutku mysli splín,
a strach,
že už se to nevrátí...
Zahlcená mezi mrakodrapy
zvedala jsem hlavu k dešti,
záviděla ostatním,
že dokázali si hrát
v naivitě dětství...
Tak sladké,
mě zakázané ovoce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rány za dětství : trvalý odkaz
Následující deník autora : Mrtvé skály - Úvod
Předchozí deník autora : Černá a černobílá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
