11.05.2013
 2
 1229(2)
Poslední báseň dozněla,
já ulehla na polštář a snila.
Zmizel strach, bolest,
zmizel jsi Ty.
Tam, na břehu jezera,
kde kýč se s kýčem míjí,
kde prohnilost kvete a láska ztratila smysl.
Poezie, děvka odporná,
má obraz v mém nitru,
nevěrná, toulavá a k smíchu.
 12.05.2013 20:39
ještě, že tu poezii máme, bez ní by bylo naše trápení nevyslovené a tudíž větší... bez špatných pocitů by zase nebyla poezie - jak ironické.
 12.05.2013 20:17
Du bist stark keine asorgen

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.