přidáno 16.01.2013
komentářů1
čteno1200(6)
Udeř mě na hlavičku
kladivem svého štěstí
a pošli hluboko dolů
a nahoru zpátky
pěstí vlastní něhy.

Buď jako kovář,
jsem tvou podkovou
(snad se ti nevysypu)

Máš poraněnou duši,
ale chci tě i takovou
Se zvukem zipu,
zavíráš mě do rakve
politého tuší,
protože jinak se mě nezbavíš
přidáno 17.01.2013 - 00:07
Výborná!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Hlásím
Předchozí deník autora : fgjhz

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :
Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming