přidáno 02.12.2012
komentářů0
čteno705(4)
Smrt je jako nábojovej pás
a nemůže bez lidský ruky žít,
protože všichni jsme si vrahy,
vězením bez ostrahy
a každej víme, jak si ublížit.


Kamarád mi včera řekl
že má prej z nudy hlad,
a mě se zdá, že nedokážu zpívat
a i ta harmonika
už si nechce hrát.


V černým kabátu se ke dveřím
plíží samota,
už z dálky šeptá, kde se zhasíná
Každá myšlenka se zmítá,
je jak těhotná,
a mě se nezdá, že se mi to zdá

Smrt je jako nábojovej pás
a nemůže bez lidský ruky žít,
protože všichni jsme si vrahy,
vězením bez ostrahy
a každej víme, jak si ublížit.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ňáká písnička : trvalý odkaz

Následující deník autora : Od všeho kousek
Předchozí deník autora : Vědomí bez

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming