|
Promiňte jestli se to slovo někoho dotkne,ale myslím Vrchlický napsal taky báseň se stejným názvem-tak takové mé veršované zamyšlení..:-)
 23.08.2012 0 4416(8) |
Už dávno u mě hovno bydlí
a dělím se s ním o svou židli,
jak hovno košile drží se mě stále,
a divně smrdí,smrdí málem..
Pořád nechce jinam,pryč,
tak pletu z toho hovna bič-
když jednou byla zima zrovna,
a já byl zmrzlý jak tři hovna.
Vidět jsem mohl jenom ztěží,
že hovno jak lopata na zemi leží,
mám v kapse hovno a na botě taky,
ale hovno se děje,jaképak saky.
I když se chladem celý třesu,
jak hovno na lopatě dál se nesu,
mít však peněz jako hoven-
nebyl by mi nikdo roven.
Však mám lautr hovno dál,
tak nezbývá abych se smál,
je to pořád stejné,
po kolena v lejnech.
Však člověk hovno ví,
kdy se štěstí unaví,
zas mi to tak na srdci neleží,
v podstatě na tom hovno záleží..
a dělím se s ním o svou židli,
jak hovno košile drží se mě stále,
a divně smrdí,smrdí málem..
Pořád nechce jinam,pryč,
tak pletu z toho hovna bič-
když jednou byla zima zrovna,
a já byl zmrzlý jak tři hovna.
Vidět jsem mohl jenom ztěží,
že hovno jak lopata na zemi leží,
mám v kapse hovno a na botě taky,
ale hovno se děje,jaképak saky.
I když se chladem celý třesu,
jak hovno na lopatě dál se nesu,
mít však peněz jako hoven-
nebyl by mi nikdo roven.
Však mám lautr hovno dál,
tak nezbývá abych se smál,
je to pořád stejné,
po kolena v lejnech.
Však člověk hovno ví,
kdy se štěstí unaví,
zas mi to tak na srdci neleží,
v podstatě na tom hovno záleží..
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O HOVNĚ : trvalý odkaz
Následující deník autora : MŮJ KAMARÁD TONDA
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
